Textilie s UPF 50+ pro turistiku a hory: proč nadmořská výška všechno mění?

Vydáváte se na túru ve výšce 2 500 metrů za krásného červencového dne. Vítr je chladný, obloha jasná a světlo nádherné. Nemáte pocit, že jste vystaveni většímu záření než na pláži. Přesto je v této nadmořské výšce intenzita ultrafialového záření už o 33 % vyšší než u hladiny moře. A pokud se pohybujete na firnovém sněhu, sníh odráží až 80 % UV záření směrem k vám. Spálit se můžete dříve, než stihnete dojít do sedla.

Na povrchu Země nás před ultrafialovým zářením přirozeně chrání tloušťka atmosféry. Čím výše stoupáme, tím je tato ochranná vrstva řidší a tím méně záření filtruje. Základní pravidlo: UV záření se zvyšuje přibližně o 4 % na každých 300 metrů převýšení. 

V praxi to znamená:

Ve výšce 1 000 metrů je intenzita UV záření přibližně o 13 % vyšší než u hladiny moře. Ve 2 000 metrech je to kolem 27 % více. Ve 3 000 metrech převyšuje rozdíl 40 %. Na ledovci nebo ve sněhem pokrytém kuloáru odraz čerstvého sněhu zdvojnásobuje vystavení záření: UV záření přijímáme přímo z oblohy, ale také od země pod nohama.

Komplikaci představuje to, že nic nevaruje předem. Okolní chlad, vítr při stoupání a fyzická námaha zcela potlačují pocit tepla na kůži. Blížícího se spálení si nevšimnete. UVA záření, které je zodpovědné za stárnutí kůže a dlouhodobé poškození, navíc proniká skrz mraky: i při zatažené obloze zůstává vystavení záření významné.

Opalovací krém zůstává nezbytný na nezakrytých místech. Při turistice jsou však jeho limity obzvlášť patrné.

Dlouhé letní stoupání znamená, že se potíte už během první čtvrthodiny. Batoh odírá ramena a záda. Přebrodění vody kvůli doplnění lahve, cákance. Za těchto podmínek může krém nanesený ráno před odchodem po hodině a půl chůze ztratit velkou část své účinnosti, tedy dávno předtím, než vůbec pomyslíte na jeho opětovné nanesení. V praxi většina turistů nepoužívá doporučené množství a krém znovu nanáší jen zřídka. Výsledek je často vidět večer na předloktích, ramenou a zátylku.

Právě zde se naplno projeví význam technického oděvu, jehož materiál má certifikaci UPF 50+: chrání bez zásahu, bez opakované aplikace a bez závislosti na počasí či intenzitě námahy.  

Kalhoty nebo tričko s dlouhými rukávy z materiálu s certifikací UPF 50+ nepřetržitě zakrývají paže a nohy. Pozor však, certifikace se vztahuje na materiál v suchém stavu: některé materiály mohou po namočení poskytovat o něco nižší ochranu, což je kritérium podléhající specifickému testovacímu protokolu odlišnému od normy EN 13758-1.

Pod 1 500 metrů lze celodenní výlet za částečně oblačného počasí zvládnout s klasickou, správně aplikovanou ochranou před sluncem. 

Od 1 500 do 2 000 metrů je rozdíl v intenzitě UV záření již dostatečně významný na to, aby ospravedlnil specializované vybavení. Ve výšce nad 2 500 metrů, zejména na zasněženém terénu nebo ledovci, již textilní ochrana není pohodlným doplňkem, ale nutností.

Riziko ve vyšší nadmořské výšce ještě zvyšují tři proměnné. 

• Čas: intenzita UV záření je nejvyšší mezi 11. a 15. hodinou, což často odpovídá době, kdy dosáhneme vyšších částí trasy. 
• Doba vystavení: sedmihodinová túra vystavuje tělo slunci mnohem více než hodina na pláži, i když je počáteční intenzita UV záření nižší. 
• Terén: zasněžený kuloár orientovaný na jih, ledovcová plošina nebo exponované sedlo neposkytují žádný stín.

Vybavení musí odpovídat skutečné geografii vystavení na horách, nikoli obecné představě o ochraně před sluncem.

Předloktí patří mezi nejvíce vystavené části těla: přijímají přímé záření z oblohy, ale také odražené záření od země, skal a sněhu. Tričko s dlouhými rukávy nebo technická košile tento problém vyřeší jediným oděvem. 

Nohy, které se kvůli teplu často odhalují v šortkách, zůstávají několik hodin v kuse vystavené slunci: lehké technické kalhoty z materiálu UPF 50+ umožňují zachovat tepelný komfort, aniž by byla obětována ochrana. 

Šíje a ramena jsou při nošení batohu obzvlášť namáhané: na horní část ramen dopadá záření téměř kolmo a batoh vytváří třecí zónu, která oslabuje účinek krému. Kšiltovka s ochranou šíje nebo nákrčník doplňuje ochranu v místech, která nezakrývá technický top.

Obličej, uši, nos a ruce zůstávají vystavené bez ohledu na okolnosti: právě tyto oblasti vyžadují opalovací krém, ať už je zbytek vybavení z textilu jakýkoli.

Ne všechno oblečení označené jako „ochrana proti UV“ se v reálných turistických podmínkách chová stejně. Při námaze jsou obzvlášť důležité dva parametry.

Trvanlivost ochrany je na prvním místě. U oděvu, jehož ochrana závisí na povrchové úpravě, se účinnost postupně snižuje praním, ale také opakovaným působením potu a třením o batoh. Při dlouhých túrách se tyto vlivy během jednotlivých výprav hromadí.

Ochrana integrovaná do struktury materiálu, daná hustotou pletení a povahou vlákna, není těmito podmínkami ovlivněna: zůstává stejná i po 200 praních a stejném počtu výprav.

Prodyšnost je další důležitý faktor. Při stoupání tělo produkuje teplo. Příliš hustá tkanina se rychle stává nepohodlnou a svádí k odložení ochrany. Recyklované polyesterové materiály používané značkou Lagoped jsou zpracovány tak, aby vyvážily ochrannou hustotu a odvod potu: úplet je dostatečně hustý, aby blokoval UV záření, a zároveň dostatečně vzdušný, aby se člověk při námaze nepřehříval.

Kalhoty PTARMIGAN2 a RIOUPOU, turistické a trailové šortky, technická košile RAICHO a kšiltovka SOWA jsou vyrobeny z materiálů s certifikací UPF 50+ od laboratoře CITEVE (Portugalsko), z recyklovaného polyesteru/polyamidu, s pětiletou zárukou. Všechny se vyrábějí v Evropě.

Chcete-li pochopit, jak tyto materiály získávají certifikaci a co konkrétně zaručuje norma EN 13758, náš kompletní průvodce ochranou před sluncem pomocí textilií podrobně vysvětluje čtyři výrobní techniky a rozdíl mezi trvalou ochranou a ochranou, která praním slábne.